by
Když už někdo staví nebo rekonstruuje nějakou budovu, musí u ní obvykle pracovat i ve výšce, někde, kam už sám ze země nedosáhne. A protože nejsme my lidé natahovací, obvykle se musí takoví lidé něčím ‚podložit‘. Někdy jim stačí cokoliv, na co se dá stoupnout, někdy už to chce třeba štafle, a někdy, a to často, se to neobejde ani bez lešení. O lešení vám určitě nemusím vyprávět. Jistě jste ho už někdy někde viděli, protože se u nás buduje už od dávných dob. A zejména za socialismu byly některé domy obestavěné lešením tak dlouho, že už se skoro zdálo, že k nim toto patří.
Protože tenkrát ‚nebyli lidi‘, řemeslníci se v oficiálním zaměstnání moc nepředřeli, a tak se práce vlekla. A nikomu to nevadilo, protože jak se říká, z cizího krev neteče. A to společné bylo vlastně cizí. Dnes už je o dost jiná doba, ale lešení přesto nezmizela. Ta jsou totiž fungující a dobře sloužící bez ohledu na panující režim. Stále plní své poslání a to, k čemu jsou nám prospěšná, je potřeba neustále. Jenže doba se přece jenom změnila. Dnes už není všechno všech, stavebníci a stavební firmy pracují obvykle na svém nebo jsou aspoň placeni za odváděný výkon, a proto jsou sice lešení potřeba, ale obvykle ne tolik, aby si je lidé a firmy kupovali.
Na to jsou lešení moc drahá a kdo je plně nevyužije, tomu by se taková koupě nevyplatila. A nikdo si nemůže dovolit utratit ranec peněz za lešení, které mu pak bude většinu času ležet někde ve skladu, a kromě jiného i zabírat místo. Ale někdy je lešení potřeba. A jak ho mít ve chvílích, kdy se bez něj někdo neobejde, a pak se o něj nemuset vůbec starat? To je vlastně docela jednoduché. Těm, kdo by ho na omezenou dobu potřebovali, půjčí pojízdné lešení půjčovna. A takoví lidé tedy zvládnou to, co chtějí zvládnout, aniž by si lešení kupovali za nekřesťanské peníze. Mají ho k dispozici jen tak dlouho, jak dlouho to potřebují. A to se vyplatí.
